Stát se snaží rozhýbat trh s byty, pomoci musí i radnice
Až desítky tisíc korun ušetří lidé, kteří si budou pořizovat nové bydlení. Na návrh vlády byla totiž v uplynulých dnech zrušena daň z nabytí nemovitosti. Další podstatnou změnou je zrušení možnosti uplatňovat si odpočty úroků z nově uzavřených smluv o úvěru na bydlení jako nezdanitelné části základu daně. V době po pandemii koronaviru, kdy firmy v horším případě propouštěly nebo zaměstnancům snížily platy, v lepším případě růst mezd pouze pozastavily, je to jasný impulz ze strany státu k rozhýbání trhu s byty. To ale nestačí.
Nyní jsou na tahu radnice, které by vládní opatření měly brát jako vrženou rukavici. Přestože stát může pomoci, což také dělá, není v jeho silách zachránit úplně vše. Vědí to zkušení realitní makléři, vědí to i banky nabízející hypotéky a stavební spoření. Je nutné se zaměřit na výstavbu startovacích bytů a v dalších projektech se můžeme inspirovat v zahraničí.
Lidé pořizující si nové bydlení to v minulosti neměli jednoduché. Před dvěma roky jsem podal poslanecký návrh na vydání zákona, kterým se mění opatření o dani z nabytí nemovitých věcí. Žádal jsem odstranění nerovnosti mezi majiteli bytů v bytových domech, kteří měli prominutu čtyřprocentní daň z nabytí nemovitosti při nákupu nového bytu, což byl výsledek úspěšného lobbingu z minulých sněmoven ze strany developerů, a mezi majiteli nových bytů vybudovaných v rodinných domech, kteří uvedenou daň platili, protože za ně nikdo nelobboval. V průběhu roku můj návrh prošel a tato nespravedlnost byla odstraněna.
Následné celkové zrušení daně z nabytí nemovitosti vnímám jako mimořádně vstřícný krok. Výsledným efektem je zlepšení dostupnosti bydlení ve vlastním pro mladé lidi, kterým v okamžiku po nákupu domu či bytu zbude více peněz v hotovosti. Návrh zákona ruší daň z nabytí nemovitých věcí, a to se zpětným účinkem. Daň nezaplatí ten majitel, který nemovitost nabyl nejpozději v prosinci 2019, kdy musel být učiněn vklad do katastru nemovitosti.
Stejně významné je zrušení možnosti uplatňovat si odpočty úroků z nově uzavřených smluv o úvěru na bydlení jako nezdanitelné části základu daně. Pro nemovitosti nabyté v období od prosince 2019 do prosince 2021 totiž platí, že kupující nebude hradit daň z nabytí tohoto zařízení a současně mu bude umožněno uplatňovat si odpočty úroků z úvěru na bydlení od základu daně. Po prosinci 2021 si bude moci majitel bytu (a současně i držitel hypotéky) uplatňovat odpočet úroků z úvěru na bydlení, a to až do výše 150.000 korun ročně.
Dobrou zprávou je, že se sníží administrativní náročnost správy daně pro poplatníky, kterým odpadne povinnost podávat daňové přiznání nebo nutnost vynakládat finanční prostředky za odbornou pomoc daňových či ekonomických poradců. Navíc nabyvatelé nemovitosti už nebudou muset zajišťovat na ni znalecký posudek. Ušetří čas i peníze. Otázkou je, co dál?
Tato opatření byla přijímána zejména s ohledem na mladé lidi, jimž chce vláda usnadnit cestu k získání vlastního bydlení. Stejně důležitou roli, jako má ve věci stát, mají i radnice. Konečně bychom se měli dočkat výstavby startovacích a sociálních bytů. Žádné jednorázové vytvoření několika takovýchto bytových jednotek v daném městě či obci nic nevyřeší.
Nutné je, aby radnice měly v tomto ohledu dlouhodobé koncepce, aby tyto byty skutečně sloužily svým obyvatelům dočasně jako pomoc k tomu postavit se na vlastní nohy a pořízením si vlastního bydlení vykročit do života. Takováto pomoc může mít více podob. Diskutovat lze například o případném poskytování příspěvků na první bydlení, radnice mohou již při jednání s developery prosazovat v rámci nové výstavby i levné byty pro mladé. Cest je více, tou nejhorší je ale se zastavit s tím, že vše pro rozhýbání trhu s byty v Česku bylo již učiněno. Tak daleko rozhodně ještě nejsme…
Vyšlo v Lidových novinách