Interpelace ministra zahraničí L. Zaorálka ve věci zahraniční rozvojové spolupráce České republiky

Poslanec Karel Rais: Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, vážení kolegové a hosté, Česká republika má podle mě dobře nastavený systém humanitární pomoci a zahraniční rozvojové spolupráce. Je aktivní v řadě míst, které se díky humanitárním opatřením (nesrozumitelné) bezprostřední migrační tlaky. Například ráno zmiňovaný jordánský uprchlický tábor Zátarí, v němž žije více než 80 tisíc uprchlíků ze Sýrie včetně deseti tisíců dětí a kde Česká republika poměrně výrazně pomáhá. Dlouhodobě podporujeme rozvojové projekty, které zlepšují podmínky pro důstojný život v daném místě tak, aby z něho nebylo nutno odcházet, to znamená, že se zaměřujeme na příčiny migrace, nikoliv až na hašení požárů.

Tuto strategii dlouhodobé podpory považuji za klíčovou. Kdyby řídící elity Evropské unie věnovaly pozornost podpoře migrantů v blízkosti válečného konfliktu a neumožnily jim volný, velmi obtížně kontrolovatelný pohyb po Evropě, určitě by dnes byla celková situace v Evropě lepší i v rámci celé Evropské unie.

Vždyť je potřeba si uvědomit, že v současné době se pohybuje nejenom po území Německa asi jeden milion lidí, z tohoto počtu podle odhadů bezpečnostních služeb je asi 7 000 potenciálních džihádistů, z toho je 75 % konvertitů. Je nutné si uvědomit, že každý den přešlapování vládních elit Evropské unie před tímto problémem přivede na území EU nových asi 6 000 osob z Řecka a tisíc osob z Turecka.

Při svém vstupu do Evropské unie se Česká republika zavázala navyšovat postupně rozpočet na zahraniční rozvojovou spolupráci tak, aby v roce 2015 odpovídala asi 0,33 hrubého národního důchodu. To se jednalo o závazek nových, v uvozovkách, členských států. Staré členské státy se zavázaly k 0,7 % hrubého národního důchodu. Řada z nich to plní, některé to i překračují. My dlouhodobě investujeme do zahraniční rozvojové spolupráce pouhých 0,11 % hrubého národního důchodu a tento podíl již několik let stagnuje. Domnívám se, že nestačí jenom posilovat bezpečnostní opatření na vnějších hranicích a přenášet břemeno na tranzitní země a je potřeba se orientovat taky na prevenci. (Předsedající: Čas, pane poslanče!)

Aha, tak já půjdu přímo k těm dotazům. Myslel jsem, že mám nekonečný čas.

Mám tedy dva konkrétní dotazy. Nedomníváte se, pane ministře, že na úrovni vlády a na úrovni elit Evropské unie by bylo potřeba více preferovat pomoc postiženým v místě nebo v blízkosti válečného konfliktu, než je tomu doposud, to jest navýšit několik let stagnující podporu České republiky, která je dnes na úrovni zmiňovaných 0,11 % HDP? To je první dotaz. A druhý: Co děláte pro to, aby na úrovni vládních elit Evropské unie se výrazně prosadila myšlenka preference podpory postiženým zejména v místě či blízkosti vzniku lokálního válečného konfliktu? Děkuji.