Z projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách

27. leden, 39. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Z projednávání  vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 464/ – třetí čtení.

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. V kontextu toho, co tady bylo řečeno, že třetí čtení je zejména na technické připomínky, tak to, co jsem měl nachystané, tak bych to povídání omezil. Ale na začátek bych řekl, že toto je materiál, za kterým jsou stovky a tisíce hodin ať již rektorů v České konferenci rektorů, nebo zástupců fakult v Radě vysokých škol a v neposlední řadě i poslanců a vedení Ministerstva školství. Čili je to materiál, kterému byla věnována velká pozornost, a teď přichází jakési finále. Já si myslím, že by bylo namístě na začátku poděkovat všem, kteří se na tom jakýmkoli způsobem podíleli. V těch stovkách pozměňovacích návrhů, nebo stovce pozměňovacích návrhů v podstatě jsou dva tři, které jsou konfliktní dneska. Ten zbytek si myslím, že jsme se domluvili v podstatě, a to považuji za velice cenné. A měl by to být materiál, který by zas nějakou chvíli měl vydržet.

Samozřejmě jsem si vědom toho, a říkal jsem to při druhém čtení, že nebyla provedena řádná analýza na úrovni třeba analýzy OECD v roce 2004, 2006. To je pochopitelně pravda, to je taky otázka peněz a je to otázka času. Vyčítali jsme to předchůdci ministru Chládkovi, s tímto už nemohl stávající management nic dělat. Ambice v roce 2004, 2006 byly obrovské, že se udělá celá změna toho zákona. Dneska v podstatě se to scvrkává zejména na akreditační procesy. A překvapuje mě, že nikdo z předřečníků nevěnoval tomuto pozornost, protože to je zásadní věc, změna té akreditace. Tady je potřeba si uvědomit, že se posouvá jak pravomoc, tak zodpovědnost třeba v té institucionální akreditaci na úroveň rektorů a na úroveň univerzit a je potřeba jim také dát odpovídající jakousi rozhodovací pravomoc.

V novele, a předpokládám, že to bude záležitost dalšího jednání, mně chybí ukotvení kariérního řádu univerzit a zejména práce s mladými lidmi do 35 let na univerzitách, protože pokud nebude zajištěna prestiž učitelů, tak nemáme vlastně velkou šanci měnit kvalitu. Byť ji můžeme samozřejmě měnit formálně organizačními úpravami tak, jak jsme tady slyšeli. Vadí mi, že novela neřeší možnost vzniku vědeckých institucí, VVI, že jsme to odtamtud odstranili. A je tam pár věcí, které jsou konfliktní. O některých z nich hovořil třeba kolega Zlatuška. U těch létajících profesorů, tam si myslím, že obsahově samozřejmě má pravdu, že kvalitu nezměníme tím, když budeme mít na učitele se třemi čtyřmi úvazky, kteří pomalu ani nebudou vědět, kde učí, protože za ně učí doktorandi. Toto je pravda. Ale ta textace pozměňovacího návrhu, já nejsem právník, ale on hovořil o tom, že má nepodepsané texty. Já jsem tedy viděl podepsané texty od pana profesora Běliny, myslím, že by to byl schopen potvrdit, což je profesor práva pracovního. A tím pádem jsem na vážkách. Prostě nebezpečí ústavní stížnosti tam je. Takže si myslím, že myšlenka, kterou tady Jirka Zlatuška přednesl, samozřejmě ta základní je dobrá, ale chtěla by ještě dopracovat, aby nebyly tyhle řeči renomovaných právníků tady k tomuto. To je jeden názor k těm konfliktním.

Potom je tady pozměňovací návrh kolegy Tejce, o kterém nikdo nehovořil zatím a který spočívá vlastně v tom, že se rozšíří možnost výuky zahraničních studií na českých univerzitách. Čili že české univerzity formou celoživotního vzdělávání budou dávat tituly LLM, MPA, MBA a podobně. Samozřejmě se to tady 25 roků děje, ale vždycky pod garancí jakéhosi zajištění kvality ze strany zahraničních univerzit. Dneska to pustíme. Jenom na tu skutečnost upozorňuji. Jinak prostě je to taky vývoj.

Další pozměňovací návrh, který je konfliktní, tak to je samozřejmě vztah pravomoc děkanů, pracovněprávní vztahy na fakultách. Já bych to neviděl tak, jak říkal kolega Karamazov, tak bych to neviděl jako nějaký puč rektorů. Má to… Já patřím mezi ty konzistentní lidi, kteří říkají, že prostě jestliže má někdo nějakou pravomoc za IČO, za… pardon, má nějakou zodpovědnost za chod univerzity, chod firmy, tak by měl mít taky pravomoci. A není možné, aby si skupina lidí třeba na fakultě nebo prostě senát osočoval nebo bral tyhle pravomoci a potom dva tři měsíce, když jsou prázdniny, tak v tom podstatě nechal rektora samého, protože oni nezasedají.

Zdroj: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR